Pokud jste se pustili do rekonstrukce staré chalupy nebo se vrhli do debat o historických stavebních materiálech, pak jste dost možná narazili na vepřovici, případně kotovici, která bývala před dvěma stoletími vyhledávaným a oblíbeným stavebním materiálem. Ani dnes však nejsou tyto nepálené hliněné cihly zcela zapomenuty a naopak dokonce znovu získávají přízeň. Co tedy od vepřovice můžete čekat a čím je zajímavá?
Co je vepřovice
Pod označením vepřovice jsou v oboru stavebnictví myšleny hliněné cihly vyráběné z nepálené hlíny. Alternativními názvy pro vepřovici jsou také kotovice nebo vepříky, případně i truplovice či koťáry, což jsou názvy, pod kterými o hliněných cihlách ve vybraných oblastech Česka uslyšíte zcela běžně. Obecně pak mohou být výše uvedenými termíny označovány i přímo celé stavby, které jsou postaveny primárně z nepálené hlíny.
Nepálené hliněné cihly byly využívány především v minulosti v 18. a 19. století, proto se s nimi setkáme především u starých až historických staveb. Pravdou ale je, že v současnosti v nich mnozí znovu nacházejí oblibu – především tedy jedinci z řad příznivců návratu k přírodnímu životnímu stylu, milovníků ekologie ale i zájemců o zdravé bydlení. Hliněné cihly jsou totiž mimo jiné energeticky nenáročné při procesu výroby, samotná hlína je zdravotně nezávadná a navíc lokálně dostupná. Pokud jde o technické parametry, dnes vyráběné hliněné nepálené cihly jsou navíc s těmi klasickými již srovnatelné.
Výroba vepřovic
Pro výrobu nepálených hliněných cihel je ideální jílovitá hlína, která se mísí podle tradiční receptury s vápnem, slámou, plevami, pískem, chlévskou mrvou, vepřovými štětinami a samozřejmě také s vodou. Hlína jakožto základní surovina přitom nemusí být zcela nevyhnutelně jílovitá, ovšem bezpodmínečně musí mít dobrou vaznost. Podle konkrétní vaznosti hlíny je vždy uzpůsobován poměr zbývajících surovin, které se smíchají, v kašovitém stavu se pěchují do předpřipravených forem a následně se nechávají vyschnout na slunci či ve stínu, obvykle po dobu několika měsíců. Výsledkem jsou hliněné cihly podobné velikosti jako cihly klasické, ovšem pochopitelně s odlišnými vlastnostmi, ale i výrobními náklady.
Každá jedna surovina i její správný poměr přitom mají na kvalitu a vlastnosti cihel zásadní vliv. Například písek a typ hlíny rozhodují o soudržnosti cihel, chlévská mrva zase o jejich odolnosti vůči vodě. Z toho důvodu se také na zakládání stavby používají cihly s vyšším obsahem mrvy, jsou-li k dispozici.
Vlastnosti vepřovice
Jakkoliv by se mohlo zdát, že hlína jako stavební materiál je příliš zastaralá a nefunkční, opak je pravdou. Vepřovice má velmi dobré akumulační vlastnosti, a to dokonce lepší než pálená cihla. Navíc skvěle pohlcuje vodní páru i pachy, čímž zajišťuje přímo ideální mikroklima pro interiér. Na druhou stranu vepřovice nesnese přímý kontakt s vlhkostí či deštěm a při dlouhodobějším vystavování vlhkosti dochází k její destrukci.
Odkud se vzala vepřovice či kotovice
Název vepřovice pravděpodobně vzešel z jedné z oblíbených pojících surovin, které se do hliněných cihel přidávaly – z vepřových štětin. Termín kotovice, hojně užívaný na jižní Moravě v bývalém německém území, je pak odvozem právě z němčiny, odkud zkomolené „Kotziegel“, tedy „cihla z bláta“ dalo vzniknout názvu kotovice.
