Věcné břemeno užívání – co obnáší, a kdy se může hodit?

Pokud vlastníte nemovitost, můžete si s ní dělat v mezích zákona co je vám libo, a to bez omezení. Výjimkou jsou ale případy, kdy je nemovitost zatížena omezením vlastnického práva, například právem zástavním, předkupním, nebo třeba věcným břemenem, které patří mezi takzvaná věcná práva. Mezi hojně využívané patří zejména věcné břemeno užívání, které spočívá v tom, že vlastník nemovitosti je určitým způsobem omezen ve prospěch jiného, a je tedy povinen něco strpět, něčeho se zdržet nebo něco konat.

Kdy se hodí věcné břemeno

Věcné břemeno doživotního užívání využívají často rodiče či prarodiče, kteří chtějí darovat svou nemovitost mladším generacím, ale zároveň ji chtějí po dobu svého života využívat. Věcné břemeno jim zajišťuje ochranu i v případě sporu či neshod s novými majiteli, kdy zkrátka nemohou být vystěhováni ani zbaveni svých práv k nemovitosti. Oficiálně jsou pojmenováni jako osoba oprávněná. Pro nové majitele věcné břemeno nemusí být nijak významnou překážkou, a například mohou do nemovitosti bez obav investovat, rekonstruovat nebo upravovat, neboť je již jejich majetkem. Toto věcné břemeno je vázáno na konkrétní osobu či osoby (nazývá se proto někdy také břemeno in personam), a s jejich smrtí pak zaniká.

Naopak na neomezenou dobu je zřizováno věcné břemeno vázané na nemovitost (in rem), uzavírané obvykle ve prospěch vlastníka cizí nemovitosti (bez určení konkrétní osoby vlastníka). Takovéto břemeno přechází na nové majitele nemovitosti v případě smrti původního vlastníka nebo při převodu vlastnických práv. Příklad takovéhoto věcného břemene jistě znáte z doslechu i z vašeho okolí, kdy se někteří vlastníci nemovitostí nemohou dostat ke svým nemovitostem jinak než přes cizí pozemky, a pro zajištění přístupu si zřizují po dohodě právě věcná břemena opravňující k průjezdu či průchodu přes cizí pozemek.

Jak věcné břemeno vzniká a zaniká

Vznik věcného břemene obecně je možné zajistit nejběžněji smlouvou, případně také závětí, na základě rozhodnutí soudu či příslušného úřadu, nebo také ze zákona. Pokud vzniká prostřednictvím smlouvy, pak tato smlouva musí být písemná, a musí být rovněž předložena katastrálnímu úřadu, společně s návrhem na vklad břemene do katastru nemovitostí. Zatížení nemovitosti věcným břemenem je pak v katastru nemovitostí veřejně vystaveno. Zřízení věcného břemene přitom může být mezi stranami jak bezplatné, tak i za úplatu, a to jak jednorázovou, tak třeba i pravidelnou – opakovanou (měsíční, roční…). Záleží pouze na dohodě obou stran.

Co se týče zániku věcného břemene, závisí na druhu břemene. Pokud je zřízeno doživotně pro konkrétní osobu, zaniká její smrtí. Je-li vázáno na nemovitost, pak přechází na právní nástupce původního majitele, tedy na všechny další nové majitele této nemovitosti, a trvá neustále. Zrušeno pak může být písemnou dohodou obou stran, případně rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. I v případě zániku věcného břemene je pak potřeba vklad do katastru nemovitostí.